Baťův kanál

Baťův kanál neboli Průplav Otrokovice-Rohatec je historická vodní cesta vybudovaná v letech 1934–1938 v délce 52 km, která spojovala Otrokovice s Rohatcem.

Pokusy o splavnění řeky Moravy se datují do poloviny 17. století, kdy se poprvé začalo hovořit o jejím propojení s řekou Odrou. Finanční potíže však tomuto pokusu zamezily, stejně jako pokusům v následujících 150 letech. Dne 11. června 1901 byl vládou přijat vodocestný zákon, který počítal s vybudováním Dunajsko-oderského průplavu v následujících dvaceti letech, ale veškeré započaté práce zhatila první světová válka. Vznik Československé republiky obnovil zájem o vodohospodářské otázky, ale byl brzy utlumen jinými potřebami nově vzniklého státu. V roce 1927 přešly kompetence o splavnění řeky Moravy z ministerstva veřejných prací na ministerstvo zemědělství, které prosazovalo úpravy koryt řek také kvůli melioračním účelům. V této době si Tomáš Baťa  uvědomil důležitost splavnění Moravy a následného  vybudování  Dunajsko –  oderského  průplavu k jednoduššímu a levnějšímu spojení se světovými trhy. Baťa využil svého vlivu, aby v připravovaném vodocestném zákoně bylo na splavnění Moravy pamatováno a také v roce 1930 publikoval brožuru Základ pro úpravu vodního hospodářství na Moravě, ve které vyslovil myšlenku, že „problém usplavněné řeky Moravy není problémem lokálním, … neboť usplavněním Moravy přiblížíme se k uskutečnění spojení tří největších středoevropských řek Labe, Dunaje a Odry …“ O rok později argumentoval, aby úpravami řeky Moravy byly odstraněny hrozby veder nebo povodní a bylo možno využít vodní cestu k dopravě a pohonu. Tragická smrt zakladatele podniku v červenci 1932 nezabránila firmě Baťa v prvních pokusech plavby nákladního člunu na řece Moravě. V roce 1934 sjednala firma Baťa dohodu se státními úřady, které preferují zavlažování a meliorace. Po vzoru Holandska a Francie má vzniknout malý průplav, který bude financován takto: 9 milionů zaplatí firma Baťa, 7 milionů poskytne ministerstvo sociální péče (místo na podporu v nezaměstnanosti tyto peníze půjdou na mzdy), 18 milionů na meliorace a závlahy se převede z kompetence ministerstva zemědělství.

Zemský úřad v Brně zahájil stavbu plavebního a závlahového kanálu v říjnu 1934. Po výkopových pracích následovala již v roce 1936 výstavba plavebních komor a v letních měsících roku 1937 budování vodního díla vrcholilo, když vedle původního řečiště byly připraveny vyhloubené kanály. Do kanálu na trase Spytihněv – Staré  Město  bylo  řečiště  převedeno  koncem  července  1937. V Otrokovicích  dělníci  vybudovali   přístaviště a 760 metrů dlouhý kanál, kterým mohly lodě přivážející hnědé uhlí z dolu Tomáš v Ratíškovicích proplout až do objektu továrny. První polovina roku 1938 se nesla ve znamení dokončovacích prací a koncem června se konala první 10 km zkušební plavba zatížené motorové lodi. Po úspěšné zkoušce byla 1. července 1938 za účasti četných hostů provedena zkušební plavba z Baťova do Uherského  Ostrohu a tato  část  kanálu  byla  odevzdána k obhospodařování Baťovým závodům. K těmto účelům vznikla akciová společnost Morava, moravská plavební akciová společnost, jejímž předmětem bylo:

– provozovat za příčinou dopravy zboží a osob plavbu po řece Moravě v úseku Otrokovice – Hodonín (není dovoleno bez souhlasu poštovní správy dopravovat po živnostensku balíkové služby)
– služba vlečná
– zakládat a provozovat veřejná skladiště a překladiště
– kupovat, najímat nebo jinak získávat, stavět, opravovat a prodávat lodi a jiné dopravní prostředky a příslušné stroje
– stavět vodní díla, zavodňovací kanály, zakládat nové podniky, které sledují tyto cíle
– činit jakákoli opatření, která by napomáhala společnosti k dosažení jejich účelů a podnikat cokoli, co by souviselo s dopravou a sloužilo zájmům společnosti

as_original

Baťův kanál dnes

V dnešní době je téměř celá vodní cesta v délce 52 km opravena, zprovozněno 13 plavebních komor a umožněna jak pravidelná, tak i turistická vodní doprava mezi Otrokovicemi a Petrovem, případně Skalicí (Slovensko). Turisté mohou využívat 8 přístavů a 16 přístavišť. Díky stavbě slovenského přístavu Skalica se stal Baťův kanál mezinárodní vodní cestou. V úpravách vodní cesty bude pokračováno s cílem dovést ji až do Hodonína a Kroměříže (tzv. Hanácké Athény). Vodní cesta částečně vede po řece Moravě, jinak uměle vyhloubenými kanály s řadou pohyblivých jezů, plavebními komorami a dalšími vodními stavbami. Na trase je celkem 23 mostů. Pod mosty byly vybudovány podchody (ochozy s okovaným sníženým zábradlím, přes které se táhla lana ke člunům).

                 9 morava

Na trase byla řada unikátních technických zařízení, např. výklopník uhlí mezi Rohatcem a Sudoměřicemi, lanovka pro přetahování člunů přes Moravu ve Vnorovech apod. U každé plavební komory byl postaven typický „baťovský“ domek pro obsluhu. Pozůstatky těchto památek, z nichž část je nyní rekonstruována, umožňují poznat technický um našich předků.

Bez názvu

 

 

Komentáře jsou uzavřeny.